Na Vánoce v roce 1993 odvysílala Česká televize nový film Sedmero krkavců, a založila tak tradici štědrovečerních pohádkových premiér, které dnes patří k nejsledovanějším televizním pořadům. Loňský příběh Kouzelník Žito si nenechalo ujít 2 593 000 diváků.
Až do druhé poloviny sedmdesátých let však patřil hlavní štědrovečerní program filmovým adaptacím předloh významných literátů nebo veselohrám. Výjimkou byla snad jen pohádka Zlatovláska vysílaná na Štědrý večer v roce 1973.
Do pravidelného štědrovečerního programu se pohádky dostaly až později. Cestu jim proklestily české rodinné filmy a komedie. První vlaštovkou byla štědrovečerní premiéra filmu Můj brácha má prima bráchu v roce 1976 a další rok premiéra prvního dílu rodinné komedie Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku.
Proměna programu byla ale spíše pozvolná. Rodinné filmy přicházely na řadu nejdříve v půl deváté večer, po odvysílání tradiční Sukovy Serenády a Sváteční chvilky poezie.
Pohádky Paví král, Jak se budí princezny a O ptáku Ohniváku vysílané mezi lety 1978 až 1980 se už v programu objevily kolem sedmé hodiny večer. Od druhé poloviny 80. let pak přicházejí na řadu pohádky výlučně premiérové, jako O statečném kováři, Třetí princ, S čerty nejsou žerty či Mahulena, zlatá panna.
Nejednalo se ovšem o pohádky vyrobené v Československé televizi. Ta s první vlastní vánoční pohádkou přišla až v roce 1990. Stala se jí pohádka O Janovi a podivuhodném příteli.